Příběh první
Byl jednou jeden hroch. A ten hroch žil v zoo. Jenže moc přepychově se tam neměl. Jelikož měl ale magickou moc, tak si ze svého místa v zoo udělal byt snů, což samozřejmě není normální. Hroši přece nebývají kouzelní!! Vedoucí zoo chtěl udat jako mimozemšťana, který má technologii k získávání věcí. Proto hroch utekl ze zoo a hledal si nový domov. Ve městě se ho lidi báli, a proto šel do lesa. Jedno místo si tam přizpůsobil, přičaroval bazén a stromovou bránu, která symbolizuje lásku k přírodě a více už vůbec nepotřeboval. A tam žil šťastně až do smrti ( ta byla rychlá, protože ho za dva dny ho našel řezník ).
Zacinkala lopata, a řezníka je odplata.
Byla jednou jedna velká 24 hodinová párty. Na párty bylo 10, 100, 1000, 10000 a 1000000 lidí. Tato velká párty se konala v lese, ale nejen tak obyčejném. Byl to velký les a co víc? Do toho lesa chodím každý den s mými kamarády a supr vedoucími. A víte jak se jmenuje ten les? Že ne? To já taky ne, ale jedno vím jistě. Stokorunový les to není. Ani les z Hobita...ne počkat, mám nápad. Bude se jmenovat Badkissingenský les. Nebo les tábora v Německu? Ještě nevím, tak zatím. Už na mě čekají kamarádi.
Příběh třetí
Po té pirátské stezce jsem si myslel, že mě už nemůže nic překvapit, ale opět jsem se bohužel zmýlil. Když jsem došel do Neznámé louky ( její jméno mi po této výpravě prozradil Bill ), tak jsem se nepřestával divit. Tolik krásy byste najednou neviděli ani v těch nejkrásnějších snech. Obrovské stromy, které se tyčily až k samotnému nebi nešlo už skoro ani slyšet. Nádherný vodopád překrásně šuměl a nad malým křišťálovým jezírkem se tvořila skoro neprůhledná mlha. Květiny tam tak nádherně voněly, že z její vůně se až hlava točila. Byly obrovské a měli mohutné květy. Na chvíli jsem si připadal jako v době, kdy lidé ještě nežili. Krásné ticho, žádné vylepšené věci, jen příroda sama. Všude jako by vůbec nešetřila barvami. Paprsky slunce, které svítily na vodopád, vytvářely pestrobarevnou duhu, která vůbec nevybledla a nezmizela ani poté, co jsem odcházel. Jediné dvě věci mě nejvíce zaujaly. Budka, od které se ozývali různé zpěvy ptáků, které neutichaly. A druhá byla ta, že když se jednou otočil.....
Příběh čtvrtý
Sourozenci Vašík a Anežka Vondráškovi bydleli spolu se svou maminkou a tatínkem uprostřed lesa. Daleko od škol, divadel, obchodů a sladkostí. Daleko od celé civilizace. Anežce bylo 12 let a Vašíkovi 10 let. Jednou v noci se Vašík probudil a uslyšel pláč. Později zjistil, že brečela jeho sestra Anežka. Zdálo se jí, že umřel její milovaný kocourek Denny. Vašík ji utěšil a řekl: ,,Neboj se, byl to jen hloupý sen. Nic takového by se přece nikdy nestalo!" objal ji a leh si k ní do postele ,,Tuto noc tu zůstanu s tebou." Anežka byla velmi ráda, že s ní bratr zůstane přes noc. Ráno, když se probudili, šli na svoji zahrádku pro snídani. Vašík si z jabloně utrhl a dal si ještě pár lesních jahod. Anežka si dala kousek mrkve. Bylo krásné slunečné ráno, ptáčci zpívali a Anežka šla na houpačku, kdežto Vašík si šel raději kopat s míčem. Anežka nemohla přestat myslet na ten zlý sen. Jak se tak houpala, začala plakat. ,,Jdu hledat Dennyho!" prohlásila, a utekla někam do lesa. Najednou se zastavila a začala volat: ,,Denny, kde jsi!" Nic se neozvalo, žádné mňoukání, žádný běh mezi listím. Anežka si zoufale sedla na pařez a začala tiše plakat. Ten malý tichý pláč se za chvíli změnil v obrovský hlasitý řev. ,,DENNY!", zavolala Anežka a vydala se dál. ,,DENNY, KDE JSI!" Najednou uviděla malé černé kotě, jak utíká k ní. ,,Denny!", zavolala Anežka štěstím. ,,Tak přece jsem tě našla. " Vzala si kotě do náruče a opatrně ho objala. ,,Mám tě moc ráda, Denny!",řekla a odnesla opatrně kotě domů.
Příběh pátý
Nakreslil jsem město, protože mám radši moderní dobu. V mém městě mám tří kilometrovou cestu a hned po pravé straně mám svůj velký barák s tenisovým kurtem a po levé straně mám část pro hosty, kde mají šestihvězdičkový hotel a hned za oknem je vidět hrad, na který se mohou zajít podívat a hned vedle hradu je mají velký bazén a mohou se projet i na čtyřkolkách pro sportovce tam máme plavecký bazén a o kilometr dál mám lázně pro hosty a máme i špičkovou restauraci s lunaparkem a s obchodním domem, kde máme všechno, vlevo mám obrovskou nemocnic s rehabilitačním centrem a s parkovištěm pro sanitky a kousek od nemocnice je aquapark.
